Manželství?



Filed under : co já na to...

Jaké důvody jsou k tomu se v dnešní době brát? Brát…. „Beru si tě“, mi evokuje představu:„chci tě vlastnit, budeš mi patřit.“ To zní nehezky, nedobrovolně, ale i kdyby to tak bylo, vlastnit, znamená mít zodpovědnost. „Zodpovídám za to, že se budeš mít dobře, protože se o tebe postarám, budu tě hýčkat, milovat a přede všemi se k tobě přiznám.“ Stejně se mi to slovo moc nelíbí, mnohem víc mě přitahuje: „ budeme oddáni.“ Oddat se, znamená: „ vydat se dobrovolně, plně do tvých rukou, nenechat si nic pro sebe, nic ti netajit a být tu jen pro tebe.“ :)

……..

Nevím proč, uklízela jsem a do ruky mi přišla knížečka: Manželská smlouva od Dereka Prince z roku 1978. Vychází z Bible a Derek se v ní opírá o původní Hebrejské texty. Zkusím tedy přiblížit Derekovo poselství, jak jsem ho já pochopila, po přečtení knížečky.

Manželství je „tajemství“, se píše v epištole Efezským (5, 22-32). Tajemství, je skryté poznání, něco co objevíme, až když v něm žijeme. Není možné plně pochopit jeho význam, dokud do něj nevstoupíme. Proč? Protože manželství je smlouva, která nabývá platnosti, až když je potvrzena slibem. Podle Bible je jakákoliv smlouva zpečetěna pouze smrtí. „Umírám“, tedy už nejsem jen JÁ, ale jsem nyní já a ty, tedy MY, jako jedno tělo, jako nová bytost! Teprve tehdy ztrácí oba svoji identitu a získávají novou….

Tajemstvím je nový pocit: „ cítím co on/ona.“ Manželství mám za sebou, žila jsem ho deset let, prozradím, že když mě manžel podvedl s jinou ženou, cítila jsem to, ale nechtěla tomu věřit. Mé srdce si bylo jisté…. Tento prožitek mi potvrdilo mnoho žen. Derek Princ o tom píše: „ze smrti mého JÁ, vyrůstá nový život, oba pak žijí tento nový život v tom druhém a skrze toho druhého. Manžel říká manželce – můj život, je v tobě. Prožívám svůj život skrze tebe. Jsi vyjádřením toho, co jsem… Bez spojení, tedy bez toho, že jedno jsme, nemohou být plody.“ Smlouva vede ke sdílení a k plodnému životu. Život, který se nesdílí, zůstává neplodný. Plody jsou tedy odměnou…. Chápu to tak, že strom manželství je krásný, voňavý, když kvete, ale jen když dává plody, je užitečný! Proto je to tajemství. :)

Krásně mi to zapadá do prožitku z jedné meditace před lety, během kurzu intuitivní malby. Nebyla má, ale byla o mně. Zdena tehdy namalovala jádro energie, černila jej, až skoro vyryla díru do papíru, z toho jádra vycházely paprsky. Řekla: „ to je tvá energie, je velmi silná….“. Pak kolem, ale udělala modré pole a vytvořila tím jakoby obal, neboli silové pole a to komentovala slovy: „ viděla jsem, že potřebuješ oporu, (to je ten obal) a až ji budeš mít, začneš vydávat energii, která to vše prostoupí.“ Z jádra vycházeli paprsky, které vystřelovali i mimo papír, nebo aspoň to tak naznačila. Chtěla zdůraznit tu sílu. :) …. Byla jsem fascinovaná, hned jsem věděla, že s mužem po boku mi bude lépe, ale ještě jsem netušila, co později uvidím. Totiž že vše je ve všem. Na podzim loňského roku jsem potkala svou spřízněnou duši a přesto, že zažíváme velké životní zkoušky, jsme spolu moc šťastní, jsme celí…. Vybírala jsem si dárek k vánocům a dostalo se mi krásného potvrzení v podobě kamene Septarie, jeho průřezu (viz foto). Ještě teď jsem v šoku, jak je možné, že kámen, který vzniká tolik let, v sobě ukrývá takový dokonalý obraz. Obraz nás dvou, obraz podobný tomu, který malovala Zdena.

Septarie

Septarie

To je Bůh, to je to tajemství, zatím jen lehce poodhalené, ale když se spojí dva lidé, dvě duše, které věří a jsou spřízněné, jsou vzácnější než celý vesmír. Proč? Jsou úplní a díky společné záři mohou vykonat něco velkého a jedinečného, co sám svou energií jeden nedokáže. Když půjdu do hloubky, Šalamoun v knize Kazatel (4, 9-12) říká: „lépe jest dvěma než jednomu… ano trojnásobný provázek nesnadně se přetrhne“. Tím třetím provázkem myslí Boha, pro vás chcete-li, vesmír, energii. Naše intuice je Boží vedení, tak to cítím a Bůh posvětí pouze vztah podepřený smlouvou. Je to akt, kdy slibujeme, že to myslíme vážně a proto jsem přesvědčená o tom, že teprve tehdy, nám může být odhaleno, co je za oponou, co je za tím…..

Smlouva (manželství) sebou nese i určité závazky.

Úloha manželky je: radovat se z úspěchu svého muže více, než z úspěchů vlastních. Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo, po celý svůj život. Podpírá ho a povzbuzuje. Muž, který má takovou manželku, není závislý na uznání nikoho jiného. Prosperuje, je znám jako JEJÍ manžel, bez její pomoci by nebyl schopen dosáhnout čestného postavení. Povzbuzovat, však není pro manželku snadnou věcí, zvláště pak v době tísně. Derek říká, že nejvíce potřeboval povzbudit tehdy, když si jej nejméně zasloužil. „ Potřeboval jsem někoho, kdo mi věří i tehdy, když už všichni ostatní, nade mnou zlomili hůl. Nepotřeboval jsem kázání, nepotřeboval jsem radu…. potřeboval jsem někoho, kdo mi důvěřuje.“ Povzbuzení vyžaduje sebezapření, ale to je právě ta podstata manželské smlouvy. Již nežijete sama pro sebe!  To je vzkaz od Dereka všem ženám. :)

Úloha manžela je krásná: Chválit ji!!! :) Čím víc dáte, tím víc získáte. „Žena (manželka) jest sláva mužova (manželova).“ Úspěšnost manželky se projevuje v manželovi. Moc se mi líbí odpověď jednoho evangelisty. Na otázku, jaký je to muž? On odpověděl: „ zatím nemohu říci, ještě jsem neviděl jeho manželku.“  Co tím myslel? Vztah ženy, jako manželovi slávy, je krásně zpodobněn na nebeských tělesech. Měsíc je slávou Slunce. Nemá svou vlastní slávu. Celá jeho krása vzniká tím, že odráží sluneční záři. Měsíc je hornina, která sama o sobě nevydává žádný jas. Je to, však materiál s nejvyšší odrazivostí. Měsíc odráží sluneční světlo potud, pokud nic nevstoupí mezi něj a Slunce. Když však nějaké jiné těleso, například Země, vstoupí mezi Měsíc a Slunce, projeví se následek u Měsíce. Ztratí svoji záři. Úloha manžela je zkrátka zajistit, aby byla jeho žena bezstarostná, měla pocit bezpečí, muž by ji měl chránit a pečovat o ní. Pak se odmění svou září. :)

Líbí se mi, že ze všech doporučení a pouček se nejvíce vyzdvihuje u ženy POVZBUZOVAT manžela a u muže CHVÁLIT svou manželku. :) Znám tolik partnerských vztahů, sama jich mám pár za sebou a tyhle dvě věci dělají největší problém! Muž se často chválí sám a žena mívá blízko k intuici, tedy k povzbuzení. Je nám to tak přirozené. Chci tím říct, že jako žena se neumím tak samozřejmě pochválit, jako to umí muž, když řekne: „ to jsem borec…“ Právě proto je chvála, pro nás nejvíc, máme jí tak málo, že nás vždy krásně rozsvítí. A co teprve když je jí více a více?…. Muži, ti zas tápají na rozcestích a my ženy jdeme, klidně si řekneme: „půjdu vlevo…“ Proč? No protože je nám přirozené řídit se pocitem, šestým smyslem a proto jsme žádáni, abychom své umění intuice a povzbuzení darovaly svým mužům, ve chvíli kdy je rozum zrazuje a chybí světlo na konci tunelu.

Vidím to světlo, to štěstí, které v manželství teprve začíná a těším se, až roztáhnu oponu a poznám, další jeho tajemství. :)

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články

Comments are closed.